A jak zmírníme náš emoční hlad, abychom se zbytečně neobalovali tukem a netočili se v kruhu? Až pocítíte obrovský hlad, mohou vám pomoci následující kroky: 1. Dejte si 15 minut na to, abyste „vychladly“. Řekněte si, že čtvrt hodiny teď nemůžete jíst. Pokud po této době stále budete mít chuť jíst, klidně to udělejte. Během těch 15 minut budete provádět zbylé čtyři kroky a vaše chuť k jídlu se za tu dobu zřejmě natolik zmenší, že se nebudete chtít přejídat. 2. Jděte od jídla dál. Pokud to bude potřeba, odejděte z kuchyně, domu. Každopádně se příštích 15 minut zdržujte daleko od jídla. Najděte prostor, kde jídlo neucítíte a neuvidíte.… Read More
Continue ReadingFyzický hlad
Tady je takový manuálek inspirovaný poznatky získané od Doreen Virtue. Fyzický hlad *Je postupný. Kručí vám v břiše. O hodinu později je kručení intenzivnější. Fyzický hlad vám postupně dává najevo, že je čas se najíst. *Tento hlad si příliš nevybírá. U fyzicky podmíněného hladu můžete některé jídlo upřednostňovat, ale dokážete se přizpůsobit. Připouštíte i možnost jiné volby. *Začíná v žaludku. Fyzický hlad se pozná tím, že ho cítíte v žaludku. Máte-li fyzicky hlad, cítíte v žaludku kručení, škrundání, prázdno, nebo dokonce bolest * Fyzický hlad je trpělivý. Fyzický hlad by rád, kdybyste se brzy najedly, ale nepřikazuje vám jíst teď, v tomto okamžiku. *Přichází na základě fyzické potřeby. Fyzicky podmíněný… Read More
Continue Reading
Emoční hlad
Tady je takový manuálek inspirovaný poznatky získané od Doreen Virtue. Jak rozeznáme emoční hlad od fyzického hladu… Emoční hlad *Je náhlý. Překvapí Vás. Může se vyskytnout po nějakém setkání, nepříjemné situaci. V jednom okamžiku na jídlo nemyslíte a nejednou vás přepadne vlčí hlad. Váš hlad nabírá na intenzitě bleskovou rychlostí. *Je na konkrétní jídlo. Touha se týká určitého typu jídla, jako je čokoláda, těstoviny nebo hamburgery se sýrem. U emočního hladu máte pocit, že si potřebujete dát to konkrétní jídlo a žádné jiné. I když si dáte něco jiného, tak vás toto jídlo neuspokojí a pořád myslíte např. na čokoládu nebo housku se sýrem. *Je „od krku nahoru“. Emočně podmíněné… Read More
Continue ReadingZákladní živiny – Bílkoviny
Bílkoviny Jsou základní stavební složkou organismu, podílejí se na stavbě buněčných a kosterních struktur a tvoří se z nich nukleové kyseliny, enzymy a hormony. Jako zdroj energie je tělo využívá, až když nemá dostatek sacharidů a tuků. Molekuly bílkovin jsou složeny z jednotlivých aminokyselin a dělíme je na rostlinné a živočišné. Živočišné jsou obsažené v mase, rybách, vejcích a mléčných výrobcích. Rostlinné jsou najdeme např. v luštěninách, sóje, bramborách, obilovinách. Obsah aminokyselin ze kterých se bílkoviny skládají jsou v rostlinách zastoupeny v jiném poměru než v živočišných zdrojích. Proto pokud omezuješ příjem masa je pro tělo nezbytností pestrá strava, tedy střídání různých zdrojů bílkovin. Světová zdravotnická organizace doporučuje denní dávku… Read More
Continue ReadingZákladní živiny – Tuk
Tuk a cholesterol Tuk je zdrojem energie pro svaly, tedy i pro srdíčko. Nezapomínejme tedy, že tuk potřebujeme. Stejně tak jako nejsou úplně optimální nízkosacharidové diety, diety kde se zcela vynechá tuk také nejsou úplně vhodné. Ve stravování platí klasická cesta tedy zlatý střed . Tuk je součástí buněčných membrán, uchovává a pomáhá nám absorbovat vitamíny rozpustné v tucích: A,D,E,K. Je ochránce našich životních orgánů, ne nadarmo se říká, že pokud máme starosti, snažíme se obalit tukem. Protože tuk nás chrání a zároveň hřeje. Není ale tuk jako tuk V posledních letech je tuk vnímám nepříliš pozitivním způsobem, protože se proslavil jako příčina obezity a následných nemocí, ale zapomíná… Read More
Continue ReadingZákladní živiny – Vláknina
Co jeto vláknina? Vláknina jsou polysacharidy. Tvoří nestravitelnou složku potravin rostlinného původu. Pro představu denní doporučenná dávka je 25-30 g. Vláknina je nezbytnou součástí našeho jídelníčku, řekneme si proč. Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou, přičemž většina potravin obsahuje oba tyto typy: Nerozpustná vláknina jak vychází z názvu není rozpustná ve vodě , naším tlustým střevem projde a pěkně pročistí jeho zákoutí. Proč je pro nás tak důležitá? Protože působí preventivně proti zácpě, zrychluje činnost našich střev, působí proti vzniku nádorových onemocnění, příznivě ovlivňuje vstřebávání a trávení živin. Najdeme ji v obilí (hlavně v celozrnných výrobcích z nich) kukuřici, otrubách, zelenině, slupce ovoce a kořenové zelenině. Rozpustná vláknina zpomaluje vstřebávání… Read More
Continue Reading