Zimní období nám dává prostor zalovit ve zkušenostech našich předků a nechat se od nich poučit.
K preparaci a konzervaci potravin používali starodávnou metodu – Fermentaci. Jak všichni víme, zahrádka nerodí na povel. V létě máme hojnost všeho možného a nestíháme si jej užít. V zimě pak máme s úrodou smůlu. Již s příchodem zemědělství, možná dříve, se naši předci naučili s touto situací pracovat.
Mrazák byl ještě nezhmotněnou realitou, takže naší tvořivé mysli nezbývalo nic jiného, než najít jiný způsob uchování potravin, jímž je žádoucí kvašení potravin.
Kvašením uchováme téměř cokoliv, co nám zahrada daruje, zároveň zpracujeme přebytky úrody, uděláme zásoby na zimu, dosáhneme jiné chuti a pozitivně ovlivníme nutriční hodnoty potraviny.
Při fermentaci dochází pomocí bakterií ke štěpení bílkovin a sacharidů a tím se mění původní vlastnosti produktu. Příkladem je například kysané zelí, jogurt a nebo dnes znovu objevená fermentovaná zelenina – kimči.
Důvodů proč pokračovat v domácím fermentaci zelí je více.
(Tedy kromě zápachu, který vzniká při procesu kvašení a který nemusí být každému příjemný…:-), ale to je to zanedbatelný fakt.)
Díky procesu fermentace, máme možnost získat zdravotní přínosy živých kultur, každý dnes jistě již slyšel pojem „laktobacilus“.
Tyto bakterie napomáhají rovnováze v naší střevní mikroflóře a ta má, jak již víme, vliv na celý náš imunitní systém. Pokud udržujeme zdravou střevní mikroflóru, předcházíme tím celé řadě onemocnění. Hlavním spojovatelem onemocnění je zánět, od relativně banálních nemocí až po nemoci ohrožující život. Živé kultury kromě zlepšení trávení, ovlivňování hladiny cholesterolu, …..pomáhají tlumit tento zánět!
V přirozeně fermentovaném zelí jsou tyto úžasné bakterie hojně zastoupeny.
Pokud Vás toto dostatečně nemotivovalo začít si vyrábět kysané zelí doma, tak se podívejme dál, co v kysaném zelí ještě najdeme.
Vysoký obsah vlákniny, vitamín K (např. zdravé kosti), významné množství vápníku, vitamínu C, draslíku, fosforu, hořčíku a železa.
Prostě ideální součást naší pestré stravy.
Nemá smysl vyjmenovávat studié, které potvrzuji účinky fermentace a konkrétně kysaného zelí na náš organismus, postačí nám selský rozum, na který tímto apeluji.
Proč nefandím průmyslově kysanému zelí?
Velmi vysoký obsah soli a úprava formou pasterizace. Pasterizace zahubí všechny nám prospěšné bakterie a udělá ze zelí mrtvou potravinu utopenou v hromadě soli. Takže pokud zelí jdete kupovat, tak kupte čerstvé chlazené. Pokud budete chtít snížit obsah soli, zelí propláchněte a namočte do studené vody.
Takže tento rok, urodit či nakoupit zelí a s chutí do toho!
🙂
Pokud by někdo ale přesto chtěl fakta, tak např. časopis Joruna of Agricultural and Food Chemist z 23. 10. 2002 zvěřejnil zajímavý článek finských vědců nebo dále Standfordská univerzita v časopise Cancer Epidemiology Biomarkers and Preventionn prezentuje své výzkumy. Dále máme např. Studie Dr. Sonji Pettersenové atd.