Zelenina

Královna zeleniny – Mrkev

Mrkev má skutečně všestranný účinek na naše zdraví a hlavně chutná :).
Snižuje hladinu cholesterolu, snižuje riziko rakoviny plic, zlepšuje zrak. Je lehce stravitelná, nedráždivá, proto je výbornou součástí jídelníčku kojenců, při nemoci a dietách. Měla by být zastoupená v našem jídelníčku velmi často a v různých obměnách. Její přednosti lépe vyniknou uvaří-li se, protože tepelnou úpravou se mírně pozměňuje nutriční složení a zvyšuje se biologická dostupnost některých živin. Karoteinoidy i vitamín A jsou rozpustné v tucích a lépe se pak vstřebávají, proto se doporučuje jíst je s trochou tuku.
Co si budeme povídat, královna je královnou za každé situace, takže i syrová je velmi zdravá a měla být v našem jídelníčku bohatě zastoupena.
Vrátím-li se k vlivu mrkve na naše plíce, tak mám dobrou zprávu nejen pro kuřáky. Jezte mrkev! Ze studií vyplývá, že pouhá jedna mrkev denně snižuje výskyt rakoviny plic na polovinu.
Karotka má vysoký obsah karotenoidů, které jsou spojovány nejen se snížením výskytu rakoviny plic, ale také až s 50% úbytkem rakoviny močového měchýře, děložního čípku, prostaty, tlustého střeva, hrtanu a jícnu a s 20% úbytkem rakoviny prsu po menopauze.
Všichni známe určitě beta-karoten, často ho suplementuje před dovolenou, abychom se opálili a nespálili :). Zde je potřeba zdůraznit, že příroda je skutečně mistr v tom co dělá. Takže nechme suplementy v lékárnách a přijímejme zeleninu i ovoce v čerstvém stavu z našich zahrádek nebo od blízkých farmářů. Jak vám zdravý rozum napoví, syntetický beta-karoten i jiné doplňky se chovají úplně jinak než přirodní. Karoteiny nejlépe fungují společně, tedy ne odděleně v mrtvé tabletě, ale společně v živé mrkvi.
Každý z nás alespoň jednou za život slyšel: „ Jez mrkev, ať máš zdravé oči.“ Můžeme s touto odvěkou pravdou zcela souhlasit. Mrkev je zdrojem luteinu, zeaxantinu a dalších dvou karotenoidů jež svým působením předchází vzniku degenerativních onemocnění očí. Vitamín A, které si tělo z vyrobí z betakarotenu a alfakarotenu chrání naše před šeroslepostí.
Za zmínění také stojí vysoký obsah vlákniny, která jak víme, urychluje pohyb střev.
Nežádoucí je občas nahořklá či natrpklá chuť, kterou způsobují terpenoidy.
Co říci více? V mrkvi také najdeme vápník, draslík, hořčík, fosfor a samozřejmě vitamín C.

Přichází chladnější počasí, tedy nejvhodnější čas zařadit do našeho jídelníčku kořenovou zeleninu a tedy MRKEV jak ve vařeném tak syrovém stavu. Dobrou chuť :).

Červená řepa

Dalším darem přírody, který je vhodný na podzim je červená řepa. Dodává lidskému organismu vitamíny a významné množství minerálních látek. Červená barviva betanin a betalain příznivě ovlivňují pružnost cév a krevní oběh. Dále obsahuje látky, které snižují riziko rakoviny, chorob jater i krevního oběhu.
Červená řepa je také plná draslíku. Draslík jsem již zmiňovala u banánů, ale znovu připomenu jeho význam pro naše srdíčko. Zásadní roli, kterou draslík v našem organismu sehrává je udržování integrity buněk, udržuje rovnováhu tekutin a elektrolytů a pravidelný tlukot našeho srdíčka.
Pokud máme nedostatek draslíku v těle, můžeme se cítit unaveně, slabě, případně pocítíme křeče svalů. Vyšší příjem potřebujeme při vyšší fyzické námaze, když hodně solíme a například v létě když se hodně potíme. Dnešní vyspělá společnost se projevuje nedostatkem draslíku ve stravě a přebytkem sodíku. Jídelníček našich předků byl ale v opačném poměru, obsahoval hodně draslíku a málo sodíku. Řepa je ideální potravinou jak tento rozpor napravit. Obsahuje cca 260 g draslíku v bulvě, je tedy jeho skvělým zdrojem.
Listy mají ještě vyšší nutriční hodnotu než bulva, zejména vápníku, železa, zinku, vitamínu A a vitamínu C.
Štáva z červené řepy ochucená medem snižuje odolnost proti nachlazení a chřipce. Železo v ní obsažené je vhodné zejména pro ženy, kdy doplňuje jeho ztráty při menstruaci. Červená řepu lze podávat jako syrovou, vařenou, kvašenou dochucenou např. křenem, zelím atd.
Z řepy jsou také dobré šťávy, pro její výraznou chuť (kterou ovlivňuje přítomnost cukrů , kyseliny jablečné, vinné a citronové) a také pro její zemitou vůni, je vhodné ji kombinovat, např. s jablky, mrkví, zázvorem a špenátem. Ochutnala ji také jako šťávu v kombinaci s rakytníkem a super.

Dýně

Dýně jsou z největší části tvořené vodou a vlákninou. Podporují trávení a odvádějí z těla přebytečnou vodu. Podporují imunitní systém a činnost srdce, zpevňují kůži i vlasy.
Velmi oblíbená jsou také dýňová semínka. Mají jemnou nasládlou chuť a jsou zdrojem kvalitních tuků a nenasycených mastných kyselin, které jsou pro náš organismus velice prospěšné a pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi. Obsahují vitamín A, B, D a E. Nesmíme zapomenout také na minerální látky jako je draslík, fosfor, hořčík, mangan, měď, selen, zinek, vápník a železo. Pražená dýňová semínka můžeme použít jako zdravější alternativu mlsání.

A jak dýni můžeme zpracovat?
Co mrkvovo-dýňová buchta?
Ingredience:
100 g dýně hokkaidó
2 středně velké mrkve
2 vejce
Čtvrt hnečku mléka
2 lžíce třtinového cukru
20 g nasekaných dýňových semínek
30 g vlašských ořechů
100 g celozrnné mouky (špaldové nebo pšeničné)
2 lžíce oleje

Dýně a mrkev nastrouháme najemno. Smícháme vejce, mléko a promícháme. Přidáme mouku, kypřící prášek, cukr, semínka, ořechy a olej. Pečeme v předehřáté troubě do zlatova na 180 stupňů.

Nebo dýňová polévka?
1 středně velká dýně
1 větší cibulka
2 stroužky česneku
Olej
Pepř

Dýni povaříme. Cibulku orestujeme na mírné plameni. Dýni s cibulkou rozmixujeme, dochutíme pepřem, česnekem a smetanou. Povaříme a dobrota je na světě.

Čaj z dýňových semínek?
Usušená dýňová semínka pomeleme a vhodíme do vroucí vody. Vaříme cca 15 minut, pak čaj zcedíme. Tento čaj má protizánětlivé účinky a pomáhá při nadměrné zadržování vody v těle.